– Problémy suterénů a přízemí starších staveb

Problémy suterénů a přízemí starších staveb - vlhkost zdiva

9.3.2008

Solné výkvěty, odpadávající malba a omítka, drolící se spáry a cihly, plíseň a zatuchlina. Řešení? SANACE VLHKÉHO ZDIVA

Příčinou těchto problémů je většinou chybějící nebo nefunkční hydroizolace spodní stavby, řidčeji pak zatekání dešťové nebo splaškové vody do vyšších partií stavby. Relativně snadno si poradíme s odstraněním zatékání střešní konstrukcí nebo porušenými svody, odpadovým potrubím a nakonec i netěsným vodovodním potrubím. Složitější je, poradit si dlouhodobě úspěšně s destruktivními účinky zemní vzlínající vlhkosti a zejména krystalickými tlaky všudypřítomných vodorozpustných solí. Pokud není vlhkost zdiva výrazně vyšší než 15%, lze s úspěchem použít systém sanačních omítek. Pokud je vlhkost zdiva vyšší než 15 % , je nutno použít kombinovaný systém, který kromě sanačních omítek obsahuje i hydroizolační materiály vhodného druhu. Základním předpokladem úspěšné sanace je provedení důkladného průzkumu stavby. Měření vlhkosti se nejčastěji provádí kontaktním kapacitním digitálním vlhkoměrem a naměřené hodnoty se přímo na místě zapisují do tabulky nebo do výkresu půdorysu objektu. Kromě toho se v případě vysokého zasolení odeberou vzorky omítek. Ty pak slouží k vyhodnocení obsahu solí a jejich druhu. Výsledky měření a laboratorní rozbor jsou rozhodující podklady ke zpracování návrhu řešení a stanovení technologie sanace zdiva. Uvedené činnosti včetně písemného návrhu řešení zajišťuje ve spolupráci s výrobci sanačních materiálů naše specializovaná firma a to velmi operativně a ve většině případů zdarma resp. v rámci odběrů sanačních materiálů.

A - SYSTÉM SANAČNÍCH OMÍTEK (vlhkost zdiva do 15%)
Principem sanačních omítek je jejich vnitřní struktůra založená na vysokém obsahu vzájemně propojených pórů a komůrek, které mají schopnost odvádět ze zdi vlhkost v podobě vodních par a zadržovat vodorozpustné soli na svém vnitřním povrchu, kde při odpařování vody krystalizují. Díky tomu mají sanační omítky relativně dlouhou životnost cca 15 až 20 let (dle koncentrace solí). Životnost sanačních omítek, jak vyplývá z předchozího popisu, tedy končí úplným nasycením jejich vnitřního povrchu vodorozpustnými solemi. Povrch funkční, správně aplikované sanační omítky je suchý, bez výkvětů a bez vlhkostních skvrn. Nátěr, který musí mít minimálně stejnou paropropustnost jako vlastní sanační omítka, je čistý a neodlupuje se. Doprovodným, ale velmi důležitým požadavkem po aplikaci sanačních omítek, je zajištění dostatečného odvětrání prostoru, buď přirozeným větráním, nebo nuceným odvětráním pomocí ventilátoru, resp.klimatizace. Nedostatečné odvětrání vodních par může způsobovat rosení (kondenzaci) na povrchu sanačních omítek, které jsou velmi hydrofobní (nepřijímají vodu-nejsou nasákavé). S tím může souviset i případný výskyt plísní, kterým takovéto prostředí velmi vyhovuje. Tedy ještě jednou zdůrazňuji nutnost zajištění dostatečného větrání! Pro lepší pochopení funkce sanačních omítek je zde připojen názorný obrázek.

Podle zjištěné úrovně vlhkosti a zasolení pak volíme složení sanačního systému. Obecně platí, čím více je zdivo zatíženo vlhkostí a salinitou, tím účinnější musí být navržený systém. V zásadě dělíme systémy na jednovrstvé a vícevrstvé (vždy ve shodě s doporučeními WTA). V obou systémech je použit pro kontaktní vrstvu sanační podhoz (špric) nanesený ve velmi tenké vrstvě (cca 4 kg/ m2) s pokrytím zdiva pouze z cca 50 %. Tento kontaktní nástřik se nepovažuje za vrstvu. Druhy systémů sanačních omítek podle počtu vrstev:

1 - JEDNOVRSTVÝ SYSTÉM
Jednovrstvý systém je tvořen velmi kvalitní speciální sanační omítkou, která má schopnost rychlého tuhnutí a rychlého vytvoření vnitřní hydrofobity a struktůry potřebné k zabrá- nění proniknutí vodorozpustných solí hluboko do profilu omítky. Každý tzv. mokrý proces více či méně aktivuje vodorozpustné soli a ty mají přirozeně snahu proniknout pomocí vlhkosti k povrchu a při následném odpařování vody krystalizovat. Použití jednovrstvé sanační omítky i přes její poněkud vyšší cenu je velmi efektivní, protože zkracuje dobu technologických přestávek na minimum a vzhledem ke své jemné zrnitosti zůstává ve většině případů i finální zafilcovanou omítkou, připravenou k nátěru. Kromě toho má u většiny výrobců téměř bílou barvu, takže se v prostorách nenáročných na konečnou úpravu povrchu nechává jen zafilcovaná bez nátěru. Jednovrstvé sanační omítky mají ale také svá omezení. V žádném případě se nedoporučuje jejich použití tam, kde je extrémní zasolení nitráty v kombinaci s vysokou vlhkostí. Pak je nutno použít tyto omítky ve více vrstvách, anebo použít přímo klasický vícevrstvý systém sanačních omítek.

2 - VÍCEVRSTVÝ SYSTÉM
Tam, kde jsou vstupní podmínky pro aplikaci sanačních omítek náročné a tam, kde je dostatek času na technologické přestávky, použijeme vždy vícevrstvý systém, který nám zaručuje nejen maximální životnost, ale také ještě možnost operativního zhodnocení účinnosti systému ještě v průběhu technologických přestávek a případnou korektůru druhu následných vrstev sanačních omítek. Materiálově je tento systém levnější než jednovrstvý, ale je mnohem náročnější na čas. Tento systém je obvykle tvořen sanační omítkou hrubou (jádrem) v tloušťce 15 mm a sanační omítkou jemnou, kterou je nutno vždy aplikovat ve tloušťce min. 10 mm ve shodě s doporučeními WTA. Barva těchto omítek je zpravidla šedá a tak se předpokládá následné použití nátěru, který jak je již výše uvedeno, musí splňovat požadavky na maximální propustnost vodních par. Doporučovanými nátěry jsou např. barvy firmy KEIM, které má také naše firma v sortimentu. U obou výše uvedených sanačních systémů obecně platí, že pro zvýšení přilnavosti omítek k oklepanému a řádně očištěnému povrchu zdiva se používá sanační podhoz (špric) ve velmi tenké vrstvě a s maximálním pokrytím cca 50% plochy. Existují však případy, kdy jsou používány při zvýšených koncetracích síranů speciální podhozy, které je naopak nutno aplikovat celoplošně. Tyto a další rozdílnosti jsou vždy popsány v protokolu o průzkumu stavby a ve vlastním návrhu na sanaci vlhkého zdiva, resp. v technických listech jednotlivých hmot. Další informace o sanačních omítkových systémech zde.

B - KOMBINOVANÝ SYSTÉM (vlhkost zdiva obvykle nad 15%)
Tento systém vždy obsahuje hmoty pro dodatečnou hydroizolaci zdiva a sanační omítky k potlačení nepříznivých jevů zbytkové vlhkosti zdiva a salinity. Radikálním řešením problémů vlhkosti spodní stavby je provedení dodatečné vodorovné hydroizolace metodou tzv. podříznutí zdiva a následného zasunutí vhodných hydroizolačních pasů. Alternativou k této klasické metodě je horizontální zarážení nerezových plechů pomocí speciálního zařízení do zdiva a tím vytvoření požadované dodatečné hydroizolace s prakticky neomezenou životností. Obrázek:
Tam, kde není z technických důvodů možno provést podříznutí zdiva, je možno použít systém infuzních clon, jehož principem je navrtání soustavy děr určitého průměru do zdiva v účinné výšce, sestavě, hustotě a sklonu. Po následném vyčištění vrtů se pak aplikuje netlakové, nebo tlakové napouštění zdiva speciálními látkami, které mají schopnost vytvořit vodonepropustnou vrstvu, která má funkci vodorovné případně i svislé hydroizolace. Nejúčinnější metodou je zřejmě tlaková metoda se silikonovou emulzí tzv. mikroinjektáž viz. obrázek. Další informace o infúzních clonách zde.

Je nutné podotknout, že tato radikální metoda je finančně velni náročná, ale v mnoha případech nenahraditelná. Za určitých okolností je možno využít další možnosti kombinované sanace vlhkého zdiva a to pomocí speciálních hydroizolačních malt a stěrek, které se aplikují ve stanovené tloušťce a do stanovené výšky přímo na oklepané a očištěné zdivo, kde fungují jako vodonepropustné, ale určitým difúzním odporem disponující clony. Těchto hmot s následným použitím sanačních omítek se využívá zejména jako svislá hydroizolace suterénních částí staveb. Tyto hmoty dle druhu odolávají i tlakové vodě. Hmoty jsou konstruovány jako cementovazné nebo živičné. Metoda hydroizolačních malt a stěrek je finančně méně náročná a má velmi dobrou účinnost. Progresivní metodou je tzv. elektroosmoza, jejíž principem je využití elektrického proudu k narušení přirozené schopnosti vody kapilárně vzlínat vodopropustnými materiály. Podstatnou součástí tohoto systému jsou speciální plošné síťové elektrody, které jsou umístěny pod omítkou ve stanovené výšce soklových částí stavby. Pro dokonalé odstranění všech zbytkových negativních jevů se opět používá v kombinaci se sanačními omítkami. Cenově se řadí tato metoda mezi náročnější.

ZÁVĚREM je nutno říci, že problematika sanací vlhkého zdiva je velmi široká a není ji možno obsáhnout v daném rozsahu článku. Je logické, že každá stavba je jiná a vyžaduje individuální řešení. Naše firma M-SERVIS moderní stavební materiály je na trhu v tomto oboru již od roku 1994 a dodává jak příslušné speciální stavební hmoty, tak i provádí průzkumy staveb a vypracovává posudky a návrhy řešení sanací vlhkého zdiva a dalších stavebních konstrukcí. Z našeho centrálního skladu M-SERVIS, Chodovská 4, Praha 4-Spořilov si odvezete nejen speciální stavební materiály, ale také technické vědomosti, které Vám velmi usnadní rozhodování a práci na stavbě. Vězte, že odborné posudky a návrhy řešení sanací vlhkého zdiva Vašich domů a domků můžete získat zdarma.

Autor: Vít Mátl | Sekce: články | Tisk | Poslat článek známému